Sprosté slovo „kritika“

28. srpna 2017 v 22:50 | Cinereo |  opinion
Jestliže je na tomhle světě někde upřímně neponaučitelný imbecilní bastard, jsem to já. Neponaučitelný třeba v tom, že pravidelně podléhám mylnému přesvědčení o vlastním přestupu na zdravou výživu, nebo o zintenzivnění vlastního studia. Jde to tak nějak napříč všemi frontami. Co mě ale uhodilo do frňáku především v poslední době (což teda logicky poměrně souvisí s mým návratem na blog) je ten nesmírně ublížený způsob, jakým jsou vnímány nelichotivé komentáře, a moje neponaučitelnost, že je stále píšu a stále je prezentuju jako nic čistě záporného.

A teď nemám na mysli komentáře typu "JSI KU*DA, CHCÍPNI" - něco takového píšou jen lidi, kteří zuby nehty chtějí předvést to nejlepší ze své slovní zásoby a zároveň upustit trochu uzdu svým traumatům, kdy je někdo ve školce praštil plyšákem. A z těchhle lidí teda, když už jsem u toho, nestojí za to si vůbec něco dělat, protože na takových se v životě naráží na každém rohu a je to svým zvláštním způsobem normální.

Mám na mysli komentáře, kdy někdo v několika málo větách zkritizuje článek, uvede důvody s hlavou a patou - a ideálně, což samozřejmě už není podmínkou, to ještě formuluje lidsky a bez hrubek, aby bylo poznat, že to je člověk - opět ideálně a opět není podmínkou - vzdělaný. V tom případě mi to přijde naprosto v pořádku, protože komentáře jsou od toho, aby se vedla dejme tomu objektivní (rozuměj z více úhlů pohledu) diskuse a aby tu ostatní mohli vyjadřovat svůj názor.

Jestliže si to nemyslíte a stojíte si za názorem, že jediným "vhodným" komentářem je ten typu "hezky clanek", který vám pěkně a zároveň bohužel i naprosto bezdůvodně pohoní ego, vůbec nestojíte za čtení, protože psaní je přirozeně v kontaktu se čtenářem a píše se přeci proto, aby se mohlo číst. Pokud píšete na veřejné stránky Blog.cz a divíte se, že na vaše psaní někdo reaguje ve vámi povolených komentářích, přiznávám, že nerozumím vašemu jednání.



Ale tenhle článek primárně není psán jen proto, abych tu vychrlila všechny svoje žluče na postupně vymírající "blogískovou" generaci (do které jsem teda svého času *nostalgické filtry přes oči* patřila také). Je to spíš o ospravedlnění kritiky, které se já sama často dopouštím, a kterou bych touto cestou chtěla postavit do trochu lepšího světla. Jak jsem už výše napsala, mým cílem není jen tak zbytečně plácat něco do větru, aby něco bylo plácnuto a aby někdo případně viděl můj komentář a aby ten případný čtenář mého případného komentáře případně kliknul na můj blog.

Snahou naopak je dávat zpětnou vazbu. A ani ne tolik objektivní, protože kdyby "umění" - a do toho tedy zahrnuji i články, protože já svoje články považuji víceméně za lehce zmutované eseje - protože kdyby "umění" bylo čistě objektivní, byly by to jen fotografie. A kdyby kritika byla jen čistě objektivní, nebyla by to kritika z hlediska "působení", nebo jednoduše řečeno dojmu na člověka, ale jen strojově přepočítaná kvalita textu. Přičemž, a jako vždycky, nemluvím teď o dvou extrémech, ani jeden z těchto dvou extrémů by nebyl ten správný. Ideální je najít vlastní polohu na ose mezi těmito dvěma body a podle ní psát. Psát vlastní názor.

Čímž se vracím zpět k samotnému tématu komentářů. Pokud někomu napíšu komentář, který není zrovna lichotivý, není to proto, že bych si potřebovala vyléčit vlastní sebevědomí - a jestli si někdo něco dokazuje na kritizování textů pár puberťaček, to už teprve znamená ztroskotání osobního života. Je to proto, že nechávám svůj názor publiku k roztrhání, stejně jako se k roztrhání předhazuje každý zveřejněný článek. Protože to je hlavní funkcí článků - rozvést diskusi. Jak nad jeho formou (tedy textem samotným), tak nad obsahem.

A omluvte mě, ale jestli něčím argumentem proti veřejné a otevřené kritice je něco ve stylu "ale tohle jsou moje stránky, tak na ně nechoď, když se ti to nelíbí", přijde mi to jako ubohost. Samozřejmě, jestli si někdo vytipuje jednoho autora a potom se na něm živí tím, že mu každý článek horem pádem sprdne, jen aby ulevil svým pochybným pudům, není to nic jiného než ignorant. Ale používat tohle jako omluvu nějaké naprosté slátaniny na - ještě jednou to napíšu - na veřejných stránkách, nemá hlavu ani patu.

A aby to někdo špatně nepochopil - nedělám ze sebe druhého F. X. nebo tak něco, i já jsem svým způsobem ráda za každou negativní kritiku, protože právě různorodost a přítomnost negativní kritiky člověka ujišťuje v tom, že ho někdo nekrmí jen líbivými kecy. Negativní zpětná vazba ho nutí přemýšlet nad tím, co sám myšlenkově nabízí světu, vede ho k přehodnocování a vlastního ujišťování se v tom, za čím si vlastně stojí.

Takže do toho, rozcupujte tenhle článek, protože stejně jako všechny ostatní, leží vám přirozeně u nohou.
 


Komentáře

1 Orida | E-mail | Web | 29. srpna 2017 v 0:33 | Reagovat

Áno. Súhlasím a to do bodky. Lenže ako potom diskutovať, keď tu nie je žiadny stret názorov, ha?
Blogová komunita v prostredí blog.cz je taká. Nedospelá? Alebo to len ja narážam na samé "blogísky"?
Niekedy k článku, hlavne k príbehu niet moc čo pekného napísať, no jeden sa aj tak snaží podporiť, a skôr než objektívne kritizovať, milo, priateľsky a subjektívne radiť. A dostane sa mu odpovede "keď mne sa to takto páči viac". Tak nech sa mu páči, ale gramatiku nepreserieš...
Na druhú stranu, keď jeden tú kritiku hľadá, ani nevie, kam sa tu obrátiť. Ako vravíš "krasny clanek", alebo u mňa 5x "krasne malujes", ked jedna kresba dopĺňala 3 A4 textu. Nenavyberáme si. Treba asi len hľadať tých, čo za to stoja.

2 valin | E-mail | Web | 29. srpna 2017 v 8:20 | Reagovat

Díky za pozvání.

Než budu reagovat na tvůj, troufám si tvrdit, že kvůli mně napsaný článek /možná, že jsem ale lehce domýšlivá, /… dovol malou vsuvku.
Já bloguji pro svou zábavu a pro svou radost.  Psát na veřejné stránky Blog.cz, jak ses zmínila, podle mě neznamená psát jen vážně… ale psát se dá i nevážně.
Pochopila jsem, snad dobře, že píšeš a komentuješ proto, že dáváš a zároveň hledáš zpětnou vazbu.
Hledáš však za určitých podmínek,  no nevím, jestli tvým nárokům vyhovím. Ale zkusím to.
Nechci tě však chytat za slovíčka, to bych psala celkem proti své vůli dost dlouho.
Tak tedy zpětná vazba…
No, abych byla upřímná, k tvým článkům jsem neměla co napsat. Mohla bych být hrubá a nedecentně napsat, že na můj vkus /přiznávám,  četla jsem jen ten nyní již předposlední a stačilo mi to/ je příliš ufňukaný. Na moje gusto.. samozřejmě. A to jsem opravdu neměla potřebu ti sdělovat.. také proč, že?
Nedokážu komentovat tvoje články, protože mi nic moc neříkají.  Jsou pro mě nezajímavé.
Ale tento tvůj poslední  si o komentář přímo říká a tak reaguji.
Hloupé je, že vlastně ani nevím, na co mám reagovat. On ten tvůj článek je pouze oznamovací, moc prostoru pro otázky nedává, snad jen poslední věta,  kdy píšeš, že nechápeš, proč lidi reagují tak, jak reagují.
Každý člověk je nějak naladěný, někdo je veselý, někdo smutný, někdo rád diskutuje,  někdo si honí ego, někdo je úzkoprsý  a  někdo na blog přímo zvrací, čím víc sprostých slov, tím lépe…
Zajímalo by mě, zda-li bych si s tebou měla co říct, kdybychom se znaly  z reálu. Myslím si, že ne.
Máš naprosto jiné ladění než já. Máš potřebu kritizovat,doufám, že  sice v tom nejčistším provedení a to je něco, co já prostě nechápu. Proč?  Nechápu to, co ti to přináší?  Diskusi? Jakou?  Napadáš dost často výběr na titulce. Proč? Myslím si a po tomto článku jsem v tom opět utvrzena, že máš pocit, že jsi  nedoceněná.
Četla jsem zde na Blogu.cz mnohé články, nad kterými se mi takřka zvedal kufr, nebo pěnila žluč, články sprosté, plné hnusoty, urážlivé,  články, nad kterými se dá jen a jen kroutit hlavou a podivovat se, co kdo dokáže nadatlovat do světa  s tím, že ještě čeká obdiv. Tohle všechno ve mně vyvolává jen a jen spoustu otazníků, za co, že to vlastně bojujete …….Já nikdy takové články nekomentuji. Ze zásady.
Obdivuji blogery, kteří  dávají svou kůži na trh. Do této oblasti patříš i ty.Ne proto, že bych se bála nutně následujících komentářů, ale proto, že mi to za to nestojí. Je to únavné a nicotné. Zbytečná ztráta energie. To jsem já. Ale chápu, že někomu to může cosi mě nepochopitelného přinášet.
A co se týče onoho článku o demokracii, díky němuž jsem obdržela tvé pozvání,  napadá mi tisíc věcí.
Jak je možné, že vy dvacetiletí necítíte, jak se vám kolem krku neustále nenápadně a velmi pozvolna utahuje smyčka, díky které budete jednou bojovat o své místo na slunci?  Jak budete těžce lapat po dechu, abyste se mohli vůbec nadechnout? Jak je možné, že to nevidíte?
Nemůžete to vidět, přes  falešný lesk všech těch pozlátek, které jsou vám předhazovány, nemáte šanci. Neznamená, že když je jedno zlo smeteno, musí být nahrazeno  nutně něčím lepším.
Zlo může být nahrazeno jiným zlem. Ale tady si už vůbec nemyslím, že víš o čem vlastně píšu. Ber to jako výblitek, kterých tady na blogu je víc než dost. A který si zkritizuj, jak chceš.
Ráda jsem tě poznala, máš talent mě vyprovokovat, myslím, že se to hned tak někomu nepovede.

3 Cecílie | Web | 29. srpna 2017 v 10:05 | Reagovat

Nevadí mi kritika, pokud je podložená argumenty. Ale často se setkávám pouze s jakousi pózou "lepší kritizovat než chválit" a mám pocit, že u tebe tomu tak je. Tvůj článek je na můj vkus zbytečně dlouhý a plný emocí. Vyjádřit stejný názor nebo něco pochválit nemusí nutně znamenat falešné pozlátko. Píšeš, že lidé jsou ublížení kvůli kritice, ale na mém blogu jsi ublíženě na kritiku reagovala právě ty. Nebo to alespoň tak vypadalo. A neboj, na závěr ti nenapíšu hezký článek, ale zajímavé téma.

4 Nauesin | Web | 29. srpna 2017 v 12:03 | Reagovat

Ze zásady na blozích, které navštěvuji, nenechávám krátké komentáře. Rozhodně ne komentáře typu "hezký článek," jak říkáš, protože mi to přijde strašně degradující. U lidí, kteří něco takového napíší vím, že ten článek vůbec nečetli (protože pak nacházím ten samý komentář na x dalších blozích v průběhu jedné minuty) a že chtějí pouze přilákat pozornost na svůj blog. Nehraju si na svatouška, ano, pokud jsem se za ta léta na blog.cz něco naučila, tak to je fakt, že pokud chceš čtenáře, musíš prostě začít ty. Čtením a komentováním článků. Jestliže tvůj blog někoho zaujme, máš čtenáře. A to je to, co všichni chceme. Ačkoliv si to nepřiznáme, je pravda, že psát blog sám pro sebe není moc naplňující, to už si člověk může rovnou psát deníček papírový.
Ale to jsem trochu odbočila od tématu, jen jsem měla potřebu to napsat.
Co se kritiky na blogu týče... Nikdy jsem nebyla tak známá natolik, abych dostala vulgární komentáře pod článek, jen proto, protože se někomu prostě chtělo (díky bohu). Sama jsem člověk takový, který se prostě vykašle na kritiku, pokud je v článku samotném jen malá chyba. Pokud je to něco, co mě uhodí do očí hned po tom, co vstoupím na nějaký blog, tak si na ten komentář prostě čas najdu a slušně popíšu problém, jak říkáš, co možná bez chyb a civilizovaně. Nikdy jsem nebyla typ, který by se rád dostával do rozporů. Poto si často vybírám prostě nic nekomentovat.
Bohužel na světě existují lidé, kteří kritiku nesnáší dobře a urazí se. To je potom docela těžké člověku vysvětlit, že to nemyslel až tak špatně a že to není kritika jeho osoby...

5 Cinereo | E-mail | Web | 30. srpna 2017 v 21:32 | Reagovat

[1]: Díky za názor, příklady, co jsi uvedla, jsou naprosto přesné a i přesně ony mě vedly k napsání tohohle článku. :)

[2]: Na prvním místě především díky za názor a za komentář, věřím, že snažit se číst objektivně někoho, kdo z předchozího setkání minimálně působí nesympaticky, musí být docela těžké.
To, že jsou moje články ufňukaný, je pravda. Psalo mi to pak víc lidí, a právě to mě trochu vede k tomu, abych si dala těch svejch pár švestek dohromady. Nepřepnu jen tak z ničeho nic, to asi nejde, ale minimálně můžu říct, že to je něco, čeho si jsem vědoma a snažím se to změnit. Což teda patří na prvním místě k mému argumentu pro kritiku - nutí to člověka se nad sebou zamyslet, což se stalo právě kvůli lidem, co mi to tam kriticky napsali. Ale naprosto chápu, že někomu to nestojí za to. Mě upřímně baví psát a diskutovat nad psaním, proto dělám to, co dělám.
Články zveřejňované na hlavní stránce nekritizuji jen tak z principu, ale spíš proto, že podle mě nemají vůbec právo na hlavní stránce být. Já nic nemám proti těm holkám, co to píšou, ale myslím si, že na blogu je mnohem víc kvalitních autorů, co třeba nepíšou přesně podle gusta výběrčí, přesto však stojí za čtení - mají dobré téma a především jejich autor ví, co k tomu tématu říct, což je ještě o něco důležitější (v souvislosti i se článkem o demokracii).
Pokud jde o tenhle poslední případ samostatně, já bohužel patřím mezi ty (alespoň domněle) uvědomělé a souhlasím s tím, že se nám nestále houpe oprátka nad hlavou, a něco takového ve článku skutečně bylo, ale bylo to formulované tak špatně, že z celého článku ve finále nic konkrétního nevyplývalo, to mi vadilo primárně.
Byl by to opravdu dobrý komentář, kdyby sis na konci odpustila tu frázičku, že nevím, o čem píšeš. I tak ale díky za názor.

[3]: Článek zbytečně dlouhý? Je tak dlouhý, jak ho chci mít, jak průměrný článek dlouhý bývá. Měla bys asi víc číst. Na kritiku mé osoby na své stránce jsem reagovala slovy, ať to vysvětlíš blíž, že si to ráda přečtu. To mi nepřijde přecitlivělé. I tak díky za názor.

[4]: Díky za názor! Přesně, krátké komentáře jsou důkazem toho, že člověk článek neviděl ani z rychlíku.

6 Kory | Web | 30. srpna 2017 v 21:57 | Reagovat

[2]: Souhlasím s tím, že jsem se u článku nechytla skoro ničeho, co by se dalo moc komentovat...

7 stuprum | Web | 31. srpna 2017 v 5:34 | Reagovat

Jsi Šalda, do kotle s tebou! :)

8 Nikki Allen | Web | 31. srpna 2017 v 11:45 | Reagovat

Konstruktivní kritika je fajn, ale nějaký nepodstatný nenávistný názory mě nějak nežerozu. :D

9 valin | E-mail | Web | 31. srpna 2017 v 12:20 | Reagovat

[5]: /2
No, zdá se, že sebereflexe ti nechybí. A připouštím, žes mě příjemně překvapila. Těšilo mě.

10 Cecílie | Web | 4. září 2017 v 20:25 | Reagovat

[5]: Jen na vysvětlenou: pokud nemá článek co říct a má třeba jen deset vět, je dlouhý. Pokud má co říct, klidně budu číst i mnohem delší než je např. ten tvůj. (Tím nemyslím, že by neměl co říct.) Jde mi o podstatu sdělení. Hodně článků bývá zbytečně dlouhých, myšlenky se opakují, jimými slovy se několikrát popisuje totéž.
A co se té kritiky týče, měla jsem na mysli tvou reakci na valin.

11 lifewithmisswhoknows | 4. září 2017 v 22:40 | Reagovat

Ahoj. Prosím Tě, měla bych na Tebe jednu prosbu. Mohla bys mi prosím napsat na e-mail? Moc to pro mě znamená. Předem Ti děkuji :)

Cloe.kv@seznam.cz

12 Heaven | Web | 5. září 2017 v 19:11 | Reagovat

To je pořád - řekneš názor, který není plný srdíček a smajlíků, slítnou se na tebe jako vosy na bonbon a sežerou tě. Na jednu stranu se "blogerky" prezentují jak jsou strašně upřímné a nad věcí, ale jakmile s nimi někdo nesouhlasí, je na černý listině.
Ach jo.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama