Únor 2017

Rok co rok

10. února 2017 v 19:06 | Cinereo |  letters
Dobrá, svět nemusí být vždycky peříčko, a také peříčko vždycky není. I když občas se změní nějakým zázrakem ve velikou duchnu, která vás na prvním místě ztěžka zalehne a zpola zadusí, ale po chvíli lapání po dechu a tisknutí obličeje do prachu na zemi vás - pokud se neudusíte - také může zahřát. Rok uběhl jako voda a stala se spousta věcí. Na prvním místě je zavhodno podotknout něco málo i k minimálnímu dění na těchto stránkách.

Jako první z důvodů podtrhávám minimum času, a to sice kvůli nové škole (studuji bohemistiku v Praze, s čímž ale na druhé straně nijak nesouvisí množství hrubek tady) a kopci práce kolem ní (například teď bych se ideálně měla učit na zkoušku, ale po těch několika týdnech šrocení se na bobku vem to čert). S tím souvisí i skutečnost, že čím více o literatuře vím (a vím toho zatraceně málo), tím více si i uvědomuji, že moje vlastní ťukání/datlování/psaní je větší šmíra, než jsem si dovolovala doufat (ale to taky vem čert).

Na druhém místě figuruje poměrně podstatně i onen zvláštní jev týkající se šťastně zadaných a v životě v rámci možností spokojených lidí, a to sice neschopnost napsat cokoli, co by nebyl rozvrkaný růžový blábol, anebo uměle vyvolaná snaha o umění, jak tomu bylo posledně (odkaz nepřikládám, vy zase nehledejte, nestojí to za to) - a nutno podotknout, že to pod článkem i někdo z vás napsal, za což děkuji, protože není nic lepšího než objektivní kritika, takže pokud tohle bude stejného kalibru, neváhejte mne virtuálně ukamenovat, přátelé.