Lidskost? Přímou čarou do kopřiv

30. ledna 2016 v 14:53 | Cinereo |  opinion
Ne že by bylo něco zvláštního nebo neobvyklého jezdit ze školy s nervy nadranc, vystouplou žílou na čele nebo snad chutí někoho sprovodit ze světa, ale občas míra vnitřního rozhořčení nad světem přeci jen přesáhne doposud nastavené meze. Například v okamžiku, kdy stojíte na zastávce, z mraku nad hlavou vám krápe, sluchátka zvládají svou práci snad ještě hůř než normálně, a do toho se před vámi zjeví soucitný výjev.

Shrbená postava stařenky bezmocně postává před obrubníkem zastávky, čistě mimochodem - postávat před zastávkou znamená postávat na poněkud frekventovaných kolejích, ověnčena třemi taškami plnými nákupu. Několikrát marně zvedne nohu a se zjevnou námahou se i se svým závažím nadzvedne o sotva pět čísel, poté však klesá zpět do kolejiště.

Reakce lidí kolem? Mrtvý brouk. Sotva dva metry od souboje mezi stařenkou a gravitační silou Země postává muž. No, muž, řekněme svižně stárnoucí hopper, který se statečně odmítl vzdát svého stylu bez ohledu na vlastní věk, v mezeře mezi vytahanou mikinou a směšně velkým placatým kšiltem dvě malá prasečí očka, jimiž sleduje situaci před sebou, ale to je tak zhruba všechno. Chování ostatních není ničím jiné, o což hůř, že polovinou z nich jsou studenti, druhou polovinou zdánlivě normální kolemjdoucí - nejlepší částí ovšem zůstává, že drtivou diváků jsou chlapi. Potlesk, potlesk vašemu gentlemanství, pánové.

Nikdo - až na shrbenou ženu takřka s jednou nohou pod tramvají - se nehýbe. Nakonec tedy stařence do bezpečí na chodníku pomáhám já a další žena, jejíž tělesná konstrukce je zhruba stejně atletická jako ta moje, přičemž všechny kolem častuji obviňujícími pohledy bez ohledu na jejich zbytečnost.


Tohle je jednoduše nepochopitelné. Nejen že to znovu a znovu nutí člověka pochybovat o hodnotě existence pojmu jako je sociální inteligence, ale o co hůř mě uvrhá do vědomí, že jestli půjde podobný přístup k dění kolem nás podobnou cestou, o mou generaci budou v důchodovém věku leda zakopávat.
A teď není řeč o dobročinnosti nebo nezdravě entusiastickém duchu produktivní socialistické společnosti (sarkastické mrknutí), ale o normálním, rádoby moderním a rozumově zdravém přístupu k lidem kolem sebe. Jak někdo může stát a bezduše civět, jak se před ním chudák důchodkyně lopotí jak o život shrbená na kolejích - ke všemu na kolejích, kam každou chvíli přijede tramvaj, probůh - aniž by ho dejme tomu napadlo pomoct? Odpověď při mém posledním nevysloveném průzkumu znalo přinejmenším padesát lidí.
Není zas tak těžké udělat svět ve svém malém měřítku lepším, jen občas zkrátka stačí nebýt kretén. To, že jsou lidé ovce, není žádnou novou myšlenkou, a ničím novým není ani ten pokus vytrhnout se z davu a zachovat se "typicky jinak". Naopak spíš vybabrat se z mainstreamu nezájmu - o což právě je smutnější, že k nějaké té přirozené ochotě musíme dojít právě opuštěním zažité klasiky. Je mi do pláče.
Díky patří spoluobčanům z onoho dne, opět mě ve své schopnosti lámat hranice sobeckosti nezklamali - jistě, až na pomáhající paní, což sice promlouvá o troše světla na konci tunelu, ale není to trochu málo?
 


Komentáře

1 Heaven | Web | 30. ledna 2016 v 19:24 | Reagovat

To je docela děsivá... Ta ignorace, neochota, netečnost... Všichni myslí jen na sebe.

2 Allex | E-mail | Web | 30. ledna 2016 v 21:40 | Reagovat

Stalo se mi něco podobného. Jela jsem domů asi v sedm večer z autobusové zastávky, celkem zapadákov. Byli tam dva tři lidí a paní s kočárkem. Přijede autobus a všichni nastupují a paní nikdo nepomůže, takže já už to nevydržím a jdu jí pomoct.
Před konečnou přibyli asi další tři lidé, z toho dva byli asi dvaceti až dvacetipětiletí mužský. Ale ne, oni si v klidu vystoupí a já pomáhám s kočárkem. To mě fakt rozhořčilo. :/

3 Cíťa | Web | 1. února 2016 v 20:41 | Reagovat

Vůbec nechápu tvoji narážku na muže a gentlemanství. Myslela jsem že ten nějaký takzvaný feminismus dnešní doby stojí na rovnosti pohlaví, ne že zdupeš chlapy za to, že nepomohli. To že ignorovali stařenku i ženy je stejně hrozné a hloupé. Přijde mi pokrytecké říci: No, měli pomoct muži, protože jsou silnější a mají chránit ženy a potom si krásně vyřknout: ženy jsou silné a nezávislé nepotřebují muže k životu :).

4 Cinereo | E-mail | Web | 2. února 2016 v 20:16 | Reagovat

[3]: Nutno dodat, že nejsem nijak zásadní feministka :) A hlavně se mi zdá absurdní měřit metr osmdesát a nechat dvě vychrtlý sto šedesátky tahat nějakou chudinku z příkopu do bezpečí.

5 paralelnisvet | 20. února 2016 v 15:12 | Reagovat

Jo, lidstvo je pochybný. Jsem omdlívací a ležet na chodníku bez povšimnutí není nic neobvyklýho. Až posledně, to mi pomohl pán. I od peněženky. Lovely.

6 stuprum | Web | 29. února 2016 v 3:37 | Reagovat

Stařenky mají sedět na kanapi a sledovat Televizní noviny. :)

7 Gauri | E-mail | Web | 8. března 2016 v 14:20 | Reagovat

Máš úžasný blog! Přečetla jsem všechny Tvoje články. A na to, že mě moc deníčkové blogy neberou, ten Tvůj mě ohromil. Umíš krásně popisovat veškeré situace. Kolikrát mi běžel i mráz po zádech.
Určitě se sem budu často a ráda vracet. :)
Jinak, k tomuto článku. Neochota pomáhat a lhostejnost dnešních lidí mě dělá stejně smutnou jako Tebe. Taky se s tím setkávám. Kolikrát vidím, že muži okolo třicítky nejsou schopní ani pustit stařenku v tramvaji sednout nebo pomoci mamince s kočárkem. Je mi z toho zle.

8 Veronika | Web | 3. dubna 2016 v 23:07 | Reagovat

Ono kolikrát by ti lidé rádi vybočili z toho mejnstrýmu, ale bojí se, jak by se na to tvářili ti ostatní. Ale jasně, pomoct starý ženský z kolejí by měla bejt samozřejmost.

9 Pája | 25. května 2016 v 14:58 | Reagovat

Ahojky, moc hezky napsané. Já se snažím vybočovat, ale ono to prostě táhne, že jo.... byla bych ráda, kdybys mě podpořila v soutěži :) -http://blog.blog.cz/1605/finale-10-nejlepsich-vytvoru-souteze-nakreslete-jak-si-predstavujete-sveho-oblibeneho-blogera

díky!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama