The Butterfly Dragon

20. září 2015 v 22:25 | Cinereo


Právě teď bych se měla učit, věnovat svůj čas německému jazyku a cpát si do hlavy slovíčka jako sich errinen an, ale bohužel (a podle výše přiloženého videa díky bohu) jsem při hledání hudby na učení (ano, rozhodně ne při toulání po youtubu) narazila na tuto animaci. Nevím, jestli to je mým momentálně dost pochybným citovým rozpoložení, protože posledních pár dní pláču tak třikrát denně (ale k tomu později), ale citově mě to neuvěřitelně zasáhlo.

Jak jsem napsala, video jsem viděla několikrát a stále nemám úplně přesnou interpretaci - což se mi úplně často nestává, každopádně zde je prozatím ta sbírka mých myšlenek, co se s The Butterfly Dragon (pardon, ale Motýlí Drak zní moc komicky) váže.

Drak symbolizuje lásku. Stvoření se s ní setkává poprvé jen v náznaku, snad jako by to byl jen přelud. Žene se za ní, překonává překážky, až se zastaví na okraji útesu. Okamžik váhá, poté se do něj vrhá a drak ho následně zachraňuje - klasické obětování se pro lásku, propadání jí. Zachráněné stvoření se za drakem - láskou - žene dál, dokud ji skutečně nedostihne. Drak mu věnuje masku, kterou jsem pochopila jako samotnou zkušenost - "otisk", který v životě stvoření láska skrze něj samotného zanechala. Poté drak, jakožto přelud, mizí. Ale ne docela - zachovává se skrze stvoření, které ji předává dál, i když nikoho konkrétního k ní nenachází. Jde o jakousi formu vnitřní svobody a poznání, takovou formu lásky.

Pokud jde o autorovu interpretaci, nepodařilo se mi ji bohužel najít, ale pod samotným videem došlo k celkem pestrému výkladu. Jedním z nejpopulárnějších názorů je vysvětlení, že drak sám o sobě symbolizuje Boha, vztah člověka s Bohem (tahle myšlenka se mně osobně také dost zamlouvá). Také tu byl názor, že se jedná o průběh dospívání (např. maska zobrazuje duševní úpravy, jaké musí bytost podstoupit, aby se mohla stát něčím větším a "hodnotnějším").

Vidím video snad po sté a po tvářích mi čirými emocemi tečou slzy. Přesně tohle považuji za umění, ať ho každý pochopí po svém, jen když to v člověku skutečně vzbudí jeho dušičku. Brečím, znovu a znovu. Po očku kontroluju telefon. Nikdo nepíše, nikdo neodpovídá. Pírko mi měla dát vědět, jestli se za nimi mám ještě stavit. Asi nikde nejsou. A vždyť ty jsi taky nikomu nenapsala, taky se neozýváš. To je pravda, říkám si. Posílám tedy Buřině a Pírku tohle video s krátkým komentářem, že to mnou skutečně pohnulo a ať si to pustí. Po minutě přichází krátký respond: "Ještě jsme se nezhulily, tak potom." Ne že bych si něco zvláštního pomyslela, prostě jen brečím znovu, tentokrát ne úplně z dojetí nad animací. Nestojí o mě. Ani v nejmenším, teď zkrátka není pochyb. A to ještě budu zítra platit Pírku způlky propíchnutí ucha, protože jí to tři měsíce dlužím k narozeninám. Znovu se ve mně probouzí sobec, a co hůř, stále se mi nutí vize, že to je oprávněně. Jak sakra má být jeden buddhista, když jsou lidi kolem takový svině? Ale to nevadí. Nezáleží na nich. Nezáleží na lidech, se kterými nemám nic společného. Nezáleží. Ale i tak mám občas nechutnou touhu urovnat to pro samotnou osamělost s Matrací. To ale taky není možný. Změnily jsme se. Obě. Jsme jiní lidé, v jiném čase. Dvakrát nevstoupíš do téže řeky. Nezáleží.

Jdu si znovu pustit animaci. Užívám si, že můžu něco cítit, než zase přijde vlna vnitřní otupělosti. Opírá se do dveří, cítím ji tam. A i když je držím, tlačím, co nejvíce dovedu, slyším, jak povolují panty. Cítím její vlhkost, její chladnou lhostejnost, její slanost. Prosakuje prahem a mně až do kostí. Nepotrvá dlouho. Nemáte někdo žabrovník, prosím?
 


Komentáře

1 Jana | E-mail | Web | 21. září 2015 v 8:05 | Reagovat

Tobě by se hodilo nové téma týdne - jak zdrhnout. Ale asi jsi ještě na střední, abys to zabalila a zmizla, co?

2 Jana | E-mail | Web | 21. září 2015 v 8:11 | Reagovat

A co se týká videa ... To s tou láskou si tam umím představit až do konce. Sedí mi to tam, ale nějak si sama sobě neumím interpretovat ten konec. Rozumím mu, ale nevím, jak to popsat ...

3 Allex | E-mail | Web | 21. září 2015 v 16:28 | Reagovat

To video je naprosto úžasné. Já jsem se narodila v čínském znamení Draka, mám je fakt moc ráda a miluju fantasy. Prostě mám pro draky slabost. To video je opravdu boží... ♥ :))
Tobě přeju, ať se cítíš líp. ;) :))

4 Luci | E-mail | Web | 21. září 2015 v 19:43 | Reagovat

Moc se mi to video líbí :) a celkem souhlasím s názorem ohledně dospívání :) je pravda, že mnoho lidí se chová jako svině - proto je důležité si přátele dobře vybírat a třídit, kdo je kamarád, kdo známý a kdo svině...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama